Vítkův Hrádek, někdy zvaný také Vítkův kámen, je nejvýše položeným hradem v České republice, nachází se v nadmořské výšce 1053 metrů. Jeho jádro tvořila původně jen obytná věž s jednoduchým vnějším opevněním. Ve 14. století však byla přestavěna a získala tak další prvenství.

Dříve Vítkův Hrádek sloužil k ochraně obchodní cesty do Rakouska, nyní potěší turisty zejména velmi pěkným výhledem na Lipno a okolí. Při dobré viditelnosti spatříte i rakouské Alpy.

Jak se dostanete na Vítkův Hrádek

Příjezd do Svatého Tomáše je nejlepší od Přední Výtoně. Jde to i z druhé strany – přívozem od Dolní Vltavice, ale jen pro odvážné motoristy a vozidlem s větší světlou výškou. Parkování u místního kostela je bez poplatku a odtud vede značená stezka k hradu dlouhá 300 metrů.

Byl jsme překvapen když jsem našel Vítkův Hrádek jako virtuální prohlídku, tu najdete na tomto webu.

Nedobytnou stavbu, Vodní hrad Švihov, při řece Úhlavě v západočeském Klatovsku, chráněnou vynalézavým systémem vodních příkopů, nechali postavit páni z Rýzmberka, jeden z nejmocnějších šlechtických rodů své doby v Čechách.

Historie hradu Švihov

V roce 1480 spojil majetek rábské i švihovské větve dvacetiletý Půta Švihovský z Rýzmberka a stal se tak jedním z nejbohatších a záhy i nejvlivnějších mužů v zemi. Není divu, že schopnému, vzdělanému a nádhery milovnému nejvyššímu sudímu Království českého začala být tvrz malá. Jeho majestát a nebojme se říct i ego si žádalo něco většího, impozantního a tentokráte i skutečně nedobytného. Započal stavět hrad, nad jehož velkolepostí dodnes žasneme.

Toto monumentální dílo ovšem dokončili roku 1530 až synové Půty, Jindřich a Václav. Ti si hrad rozdělili a každý užíval svou polovinu.

Rozhledna Bolfánek nabízí mnohem víc, než se v prvních okamžicích může zdát. Při chůzi lesní cestou plnou kořenů se leckomu v hlavě budou honit myšlenky, zdali zrovna toto místo dokáže nabídnout rozhled po okolí. Najednou se před vámi vynoří věž pozůstalá z barokního kostela a poté, co vystoupáte všech 138 schodů, otevře se vám velmi pěkný kruhový rozhled.

Severním směrem zahlédnete Plzeň, na jihu samozřejmě Šumavu a německý Javor. Při dobrých podmínkách je na západě vidět rozhledna na Čerchově.

V místech Bolfánku původně stála kaple postavená na paměť biskupa Wolfganga. Ta však byla v letech 1722-1725 přestavěna na velký barokní kostel. Kvůli náboženské reformě císaře Josefa II zanikl a o 85 let později byl z větší části zbořen. Zůstala pouze věž, která byla v 1845 rekonstruována a zvýšena do celkové výšky 45 metrů, v jaké ji známe dodnes. Jméno Bolfánek pak vzniklo z počeštění jména zmíněného biskupa Wolfganga.

Dostupnost rozhledny Bolfánek

Pokud jedete autem, tak za Lučicemi ve směru na Chudenice odbočte vlevo na asfaltovou silnici. Ta vás zavede na přírodní parkoviště. Odtud je to přibližně 600 metrů značenou cestou lesem.

Kamenná rozhledna Čerchov se nachází na stejnojmenném vrcholu na území Chráněné krajinné oblasti Český les. Původní dřevěná rozhledna byla postavena v roce 1984, v roce 1897 k ní byla přistavěna horská chata s názvem Pasovského chýše. Pro velkou návštěvnost však brzy přestala vyhovovat, a tak byla v roce 1905 postavena rozhledná nová, kamenná, tzv. Kurzova věž. V roce 1927 byla k objektům přistavěna ještě jedna turistická chata.

Do roku 1990 byl přístup k vrcholu obsazenému armádou zcela nemožný. Teprve po listopadovém převratu v roce 1989 se Čerchovu alespoň částečně navrací funkce pomyslného strážce Českého lesa. Plně přístupná je od 16. července 2000, kdy byla znovu po válečném období a následném osídlení vojskem slavnostně otevřena.

Svou atmosférou téměř mystické večery na zasněženém a od civilizace odříznutém Čerchovu patří k nezapomenutelným vzpomínkám všech dříve narozených domažlických turistů. Dnes se Čerchov pomalu navrací turistům i široké veřejnosti. Není to však již dávno ten zapomenutý symbol lesní samoty. Bývalá rozhledna vystupuje skutečně jen velice stydlivě ze změti vojenských objektů, sevřených do prstence ostnatých drátů. Celému místu vévodí nevzhledná, pro vojenské účely vybudovaná věž.

Na vrchol Čerchova vedla od České studánky tzv. Hanova stezka. Kamenné schody a upravený terén této stezky vinoucí se mezi skalkami je dosud patrný. Severovýchodně vrcholu pramení v minulosti upravený pramen Emerichovy studny.

Otevírací doba
červenec, srpen denně 9-17 hod.
květen, červen, září, říjen so, ne 9-17 hod.

Čertova stěna je jednou z nejhezčích skalních lokalit v jižních Čechách. Na rozloze přibližně 10 ha se nad hlubokým údolím Vltavy rozléhá skalní sráz s nakupenými žulovými balvany. V blízkosti parkoviště se vypíná přes 30 metrů vysoký skalní blok zvaný Čertova kazatelna, odkud je pěkný rozhled.

Čertova stěna byla v roce 1956 vyhlášena přírodní rezervací v těsném sousedství starší rezervace Luč z roku 1934 určené k ochraně vrcholové partie stejnojmenné hory. V roce 1995 byly obě rezervace sloučeny do jedné se společným názvem Čertova stěna – Luč. Vzniklo tak chráněné území s rozlohou téměř 104 ha.

Místo se nachází asi v polovině silnice vedoucí z Loučovic do Vyššího Brodu, kousek od silnice a je dobře značeno. Parkoviště je k dispozici bez poplatku.

Historie

Ke vzniku Čertovy stěny se váže několik pověstí. Ta nejrozšířenější vypráví o čertovi, který chtěl zabránit výstavbě kláštera v nedalekém Vyšším Brodě tím, že postaví napříč údolím kamennou hráz a zadrženou vodou klášter zatopí. V osudné noci se však dílo nepodařilo dokončit a poté, co odbila půlnoc, se kamenná hráz zřítila a balvany zavalily koryto řeky a pokryly okolní svahy. Tato pověst se stala námětem ke Smetanově opeře Čertova stěna (1882).

Velhartice jsou místem, na které byste si měli vyhradit více času. Pro každou památku je totiž samostatný vyhlídkový okruh. Za pozornost stojí obě, nicméně už kvůli kamennému mostu by měla být samozřejmostí návštěva hradu. Právě čtveřice jeho oblouků dělá z tohoto místa jedinečný architektonický prvek.

Ještě než vstoupíte do samotného areálu, narazíte u přístupové cesty na malou kapličku z 18. století. Je průchozí a uvnitř jsou prolomeny dva obloukovité vchody. Pohlédnete-li do svahu, uvidíte boží muka z téže doby. Krátký pohled však postačí a už se můžete vypravit do samotného areálu, kde vás kousek za vstupní branou uvítá pohled na zmiňovaný architektonický unikát – most. Přestože ostatní objekty jsou rovněž zajímavé, největší dojem na vás bezpochyby udělá tato 32 metrů dlouhá, tři metry široká spojnice mezi věží Putnou a palácem Rajský dvůr. Sahá do výšky 10 metrů.

Přímo v areálu, takřka po celém obvodu obepnutém hradební zdí, je z části patrová budova pivovaru. Celému místu dodává kouzlo použití červenohnědé ruly jako stavebního materiálu, která má velmi pěkný barevný odstín. Hrad i zámecké křídlo stojí každopádně za shlédnutí. Velmi působivé jsou dobové kostýmy průvodců, kdy můžete snadno nabýt dojmu, že vás provází svým sídlem pravá zámecká / hradní paní.

Historie hradu a zámku Velhartice

Hrad byl založen mezi roky 1290 – 1310, jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Stavbu započal Bohumil z Budětic, pokračoval Bušek starší a jeho syn Bušek mladší z Velhartic, oba oblíbení a věrní komorníci krále a císaře Karla IV.

Dle doposud nám dostupných poznatků byl hrad v nejrannější podobě tvořen vysokou obvodovou hradbou s cimbuřím, situován na nejjižnější partii skalního ostrohu (dnešní horní nádvoří). Hradba zprvu kryla patrně spíše dřevěné či hrázděné stavby. Během dalšího vývoje byl na této hradbě zbudován nejprve jižní, následně severní kamenný hradní palác. Jádro hradu poté tedy tvořily dva paláce vzájemně propojené hradbami – tehdy módní dvoupalácová disposice, zde přizpůsobená terénní situaci.

Naučná stezka Velhartice

Pro milovníky procházek stojí ještě za zmínku velhartická naučná stezka. Stezka je vhodná i pro méně zdatné. Začíná na parkovišti pod hradem. Provede Vás po Velharticích a pak Vás čeká příjemná procházka místními lesy. Cestou se Vám naskytne několik zajímavých pohledů na hrad, můžete se zastavit u jedné štoly a také se podívat na chatu Jana Wericha. Uvidíte také potok, kde mistr lovil ryby. Stezku lze projít poklidným tempem za hodinku dvě. A příjemný výlet doporučuji zakončit zmrzlinou z místní cukrárny pod kostelem.

Otevírací doba
leden – březen: zavřeno
duben: sobota – neděle 9:00-16:00 hod
květen: úterý – neděle 9:00 – 17:00 hod
červen – srpen: úterý – neděle 9:00 – 18:00 hod
září: úterý – neděle 9:00 – 17:00 hod
říjen: sobota – neděle 10:00 – 16:00 hod
listopad – prosinec zavřeno

Vstupné do hradu a zámku
1 osoba: 55,- Kč
studenti, důchodci: 40,- Kč
děti: 30,- Kč

Zdroj: http://www.tipynavylet.cz